Červenec 2011

Drabble- pád do nekonečna

27. července 2011 v 17:27 | Nevinná |  Drabble
Vybraná slova:
Úchyt, nekonečno, dveře, nic.
(slova vybíral bratranec, který nevěděl co drabble je.)

Jonatan- část 5

25. července 2011 v 11:05 | Nevinná |  Christiana
"Mamí, přišel sem ten pán, o kterém jsem ti říkala." Matka přišla ke dveřím, prohlídla si muže a řekla… pokračování příště

Že by otec? část 4

24. července 2011 v 9:00 | Nevinná |  Christiana
Kluci už také zalehli a já neměla moc čisté svědomí, protože sem kluky navedla, že máme v domě duchy a jestli se to domákne mamka, tak budu mít asi hodně co vysvětlovat.

My děti ze stanice ZOO

21. července 2011 v 11:30 | Nevinná |  Čtu
Čtu hodně knížek, ale jen málokterá si zaslouží bít na blogu, ale tato kniha to určitě je.
Děj:
Třináctiletá Christiana je pohodová dívka, žijící v Berlíně. Jednou jí její kamarádka Kessi vezme do nejmodernější evropský diskotéky Soun, jenže to není diskotéka, ale spíše narkomanské sídlo. Christiana tam poprvé zkusí zpolikat prážky, ale místo pohodového tripu zvraví. Seznámí se zde i s jedním klukem jménem Detlef, ten ale později zkusí i Heroin, to Christianu naštve a rozejde se s ním, později to ale také zkusí a propadne tomu. V sobotu chodí do Soundu a Detlef jí vždy dá dávku. Když se dozví, jak si na Heroin vydělává prostitucí na stanici ZOO je trochu zděšená, ale potom tam za ním začne chodit také. Když jsou na Heroinu oba hodně závislí, to co Detlef vydělá jim už nestačí, Christiana se rozhodne také se prodávat. To co s polu vydělají jim bohatě stačí, ale Detlef hrozně žárlí a proto si domluví pravidla, nikdy nesmí dojít na sex.
Když má Christiana skoro absťák jde do koupelny zamkne se tam a rychle si píchne. Její matka se diví, proč je zamčená v koupelně a dobívá se dovnitř, když Christiana otevře, běží do pokoje, i se svým nádobíčkem. Její matka se jí podívá do igelitky a v tu chvíli má jasno, Christiana je narkomanka, ale co jí více zděsí, že v tom jede i Detlef, protože na ní udělal úžasný dojem.
Christiana s Detlefem si začnou pomocí červeného vína, valia a valeronu u Christiany doma odvykat. Je to pro ně hrozně bolestivé, ale i přesto se jim to povede. Christianina matka si myslí že má vyhráno, ale neuplynou ani dva dny a už v tom lítají znovu.
Christianina matka Christianu pošle k tetě a babičce na vesnici, tam si opět odvyká, ale bezvýznamě, v Hamburku totiž našla také malý narkomanský plac. Když Detlefa zatknou, za prodávání drog, Christiana jde do narkomanské léčebny, odkud ale třikrát uteče, z této léčebny jí odvede otec, který s nimi není už od šesti let. Zase bezvýznamě.

Na konec Christiana zkončí opět na vesnici, ale ke drogám se již nedostane. Již patnáct let Christiana je čistá, chodí jen do nemocnice, kde jí píchnou každý měsíc umělou dlogu. Christiana vychovává ročního chlapce sama, protože jeho otec od ní utekl. Detlef má přítelkyni a je dvacet let čistý, žije spořádaný život se dvěmi dětmi.



Tobyla nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla, existuje i ve tvaru filmu, který si můžete stáhnout na Ulož.to zde.
Tuto knihu doporučuji si přečíst, ale i tento film, lepší než aby policie ve školách pouštěla filmi, které nejsou podle pravdy, ale i kdyby byli, tento film je podle záznamu z kasetových pásek, přři jednom výslechu Christiany...měli by tento film pouštět v každé škole.

Večer plný duchů- část 3

21. července 2011 v 9:36 | Nevinná |  Christiana
Jdu si lehnout mami." "Christiano, ještě pusu", v duchu jsem začala řvát, je mi už šestnáct a ona mi pořád chce dávat pusu!

Osudná večeře- část 2

21. července 2011 v 9:34 | Nevinná |  Christiana
Ale i přes to, si myslím, že to byl celkem úspěšný den, neztrapnila jsem se, až na to, že jsem si při začátku hodin vždy stoupla, seznámila jsem se s novým klukem, který vypadal celkem kamarádsky a nejspíše to byl idol školy.

Chudá, ale přeci trochu bohatá.

20. července 2011 v 18:06 | Nevinná |  Modely
Chudá mladá dívka, jež má dva týdny před maturitním večírkem. Taková šedá myška ve třídě, městě ale i ve svém životě. Když jí jednou rodiče předají šek v hodnotě deseti tisíc korun, nevěří svým očím. Rodiné úspory padnou na její róbu, kterou si již dva měsíce představuje ve svých snech. Konečně věří, že nebude jenom šedá myška, ale bude to opravdu ona.



Něco k návrhu:

MASKA:
Na první pohled se mi líbila, jednoduchá a přec elegantní.

ŘETÍZKY:
Vypadají zajímavě a nejsou přeplácané.

TOP:
Nad tímto topem jsem váhala, byl tak ještě jiný, také do okrové barvy...ale tento mě něčím na sebe upozornil, nevím čím, ale vybrala jsem ho.

SUKNĚ:
Je prostě krásná, k topu se sice moc nehodí, ale ta šedá myška, která si vymyslela tento model musela mít nějaký důvod, vybrat si jí ne?

BOTY:
Jednoduhé, vysoký podpatek, černá se hodí ke všemu.


Ps. tento model jsem dělala v rychlosti, nemám ve zvyku se s něčím dělat třeba dvě hodiny. :)

Když se na vás celý svět vykašle, zbude vám už jenom ON.

20. července 2011 v 16:48 | Nevinná |  Lidé
Byla mladá, krásná, ale neměla vůly, proto si musela šáhnout na život. Kamarádky se na ní vykašlaly, rodiče jí vydědili a na světě jí už nezbyl nikdo jiný než ON, jedině s ním se může usmívat, ale pořád je v jejích očích něco, co nasvědčuje tomu, že je opravdu šťastná, něco jako takový plamínek, který díky její zvědavosti málem zhasnul.


Ale i přes to vypadá stále dobře.


Ale když se chce dovolat kamarádkám či rodičům ozve se vždy jen: Volané číslo neexistuje.


A když se tak sama potuluje po chudém sídlišti, vypadá z těch lidí nejveseleji, vždyť má přece svého pejska a i to je živá duše, která vás má vždy ráda. Dokonce někdy radši než sama sebe.

Samota dětských let.

20. července 2011 v 16:39 | Nevinná |  Lidé
Jednou se město rozhodlo udělat něco pro děti, již od začátku každý říka: Za chvíly to tam bude posprejované nebo vždyť to zanedlouho všechno rozbijí. Věřil jim někdo? NE!

Dnes tam už chodí jedině děti hrát si na píseček nebo teenagerky, kterým se stýzká po dětských létech.










A teď už jen záběry na osamocený místami rozbitý park.


Růžové potěšení.

20. července 2011 v 16:12 | Nevinná
Růžové kvítky, jež na chladnou zem padají
se ve vzduchu vznášejí, jakoby potají.

Vítr lehce unáší je dál a dál
až na krásný květinový bál.

Lístky orchideí, muškátů či levandulí
celý bál krásně provonějí.

Jejich zhoubná lehká vůně
obtočí tě jako had, velmi svůdně.

Když nastane tvůj poslední nádech
ucítíš jen jemnou kudlu v zádech.



Ale i zde je život.


Snad se neztrapním- část 1

19. července 2011 v 10:03 | Nevinná |  Christiana
"Mami, prosím, bolí mě břicho." "Ale Christiano v nové škole, se ti bude určitě líbit" "Neříkej mi Christiano!" A tak jsem vystoupila z auta, směr nová škola, před vstupem do školy se mi zdálo, že na mne každý kouká. Když jsem se podívala směrem k dívkám, které si něco povídaly, ihned sklopily zrak a začaly si šeptat. Matka měla pravdu, opravdu jsem byla hodně nervózní.

Ve třídě jsem si sedla do poslední lavice, kde nikdo neseděl a začala si číst svou oblíbenou knížku. Když do místnosti vstoupil učitel, jako jediná jsem si stoupla, jako pozdrav, na minulé škole jsme to tak dělávaly, ale v této třídě jsem byla asi jediná, ostatní na mne koukali, jestli jsem se náhodou nezbláznila. Učitel se ihned chopil situace, že stojím a představil mne třídě, řekl: " toto je vaše nová spolužačka Christiana Jonsová" "Christ" řekla jsem tiše a posadila se.

Ani nevím jak, ale podařilo se mi přetrpět hodinu, ve třídě jsem ale byla nejspíše jediná, kdo poslouchal výklad. Kantor ve třídě neměl vůbec žádnou autoritu, a musel si jí vybojovat tresty, domácími úkoly a řvaním. Mí spolužáci na mne neudělali žádný dojem, až na kluka, který seděla také v poslední lavici a vypadal tak jediný, kdo poslouchal výklad se mnou.

"Ahoj" ozvalo se za mnou nesmělým hlasem. Otočila jsem se a stál tam ten kluk, měl nádherné hnědé až černé oči a krásné kaštanové vlasy. Pohotově jsem ho také pozdravila, ale musela jsem si dávat pozor, co říkám, abych se neztrapnila hned první den. "Já jsem Ben" "Christ" "Ty jsi tu nová že?" "Mamku přeložily sem do Californie" "Aha, nechceš províst po škole?"zeptal se velmi milým tónem "Ne to nebude třeba, mám plánek a stejně už musím pospíchat na francouzštinu" "Hm, tak zatím, kdy tě znovu uvidím?" Ale když tuto otázku dořekl, já už byla v tom obrovském davu lidí na chodbě, který pospíchal na hodinu. Vážně jsem neměla teď čas ani chuť se opět do někoho zamilovat.

Po francouzštině jsem měla ještě pět hodin, které jsem jakš takž přežila. Když jsem šla do školní jídelny, přisedly si ke mně nějaké dvě dívky a začaly se vyptávat na Bena. "Ty ho znáš?" "Jaký je?" "Proč s tebou mluvil?" Naháněly mi husí kůži, odpověděla jsem jim, že mně chtěl jen províst po škole. Když začaly, s další palbou otázek vzala jsem si svůj oběd, který mimochodem vypadal jako talíř zvratků, a přesedla jsem si k jinému stolu.

Ale i přes to, si myslím, že to byl celkem úspěšný den, neztrapnila jsem se, až na to, že jsem si při začátku hodin vždy stoupla, seznámila jsem se s novým klukem, který vypadal celkem kamarádsky a nejspíše to byl idol školy.

Tentokráte uhel.

19. července 2011 v 9:17 | Nevinná |  Uhel, tužka, vodovky, tempery...Moje tvorba.
Měly jsme kreslící náladu...koupily jsme si uhel...a pak... .
První obrázek je nějaká dívka...podle mne namalovaná moje kamarádka. Obrázek je předmalován tužkou a dodělán uhlem. Jen jsem si zkoušela tuto techniku, ale hned na poprvé jsem si jí oblíbila. Akorát nos se mi opravdu nepovedl...ale co nadělám já se ho nikdy nenaučím kreslit.




Další obrázek je v základu podobný, ale když už jsme měly vyndané vodovky...


Tento obrázek má znázorňovat vázu...spíše tedy abstraktní vázu..a jak už zní název vázy tak nothing perfect.


Další obrázek je jeden z navržených modelů...jenže je navržen uhlem.


Atento model je svatební...ale jak tak na něj koukám...zapoměla jsem domalovat závoj... :)


Doufám že se vám obrázky líbily...a byla bych ráda za jakoukoly kritiku...protože i špatná kritika je kritika...díky které můžu opravit chyby.

Ps. Předem upozorňuji, že anatomie u mých obrázku nehraje roly...vím, že mám větší oči a špatně namalovaný nos...ale to jsou znaky mých obrázků.