Červen 2011

Povšimnutí v přírodě aneb co se stane, když se zadíváte.

21. června 2011 v 16:00 | Nevinná |  Příroda


Byla jsem na chalupě u babičky a dědy, poflakuji se v houpací síti a jím třešně, které mi rostou přímo nad hlavou, jelikož houpací síť je zavěšená na třešni a švestce. A najednou se zaposlouchám a začíná mě štvát ten hrozně hlasitý zvuk, který vydávají nejmíň dvě stovky cvrčků. Vezmu tedy mobil a začnu fotit přesně to, co vidím, když se sehnu a zaostřím do trávy, či na květinu.















Fotila jsem, ale i jiné věci, nežli hmyz.









Pro mne neobvyklé zátiší.

18. června 2011 v 13:37 | Nevinná |  Ostatní
Od malička nemám ráda růžovou, bárbíny a roztomilí kytičkovaný šatičky. Jediné, co jsem si z tohoto světa vzala, jsou šminky. Nejsem holka, která by nevyšla ven, kdyby na sobě neměla tři vrstvy make-upu, nebo neobtažené oční linky. Já používám nejraději průhlednou, nebo velmi jemnou černou řasenku, či si korektorem zapatlam pupínky. Když už, tak se mi líbí hodně silná černá linka a řasenka s porcelánově přepudrovanou pletí, vypadá to opravdu krásně a vůbec né bárbínovsky.
Ale i přes to mám doma hodně molovátek, většinou od kamarádek atd. stejně hodě z toho nepoužívám. Ale když už jsem to doma měla, napadlo mne z toho udělat zátiší.


Co se stane, když z rebelky uděláte modelku?

18. června 2011 v 13:29 | Nevinná |  Uhel, tužka, vodovky, tempery...Moje tvorba.
K nadpisu: Nic, bude v duši trpět, ale na venek si to bude užívat, je to jako se mnou, jsem tak trochu rebelka, ale která holka v mém věku ne, učitelka na Fráninu mě chtěla dát do školního sboru, ani za nic, jednou jsem chodila do sboru a odhlásila se z něj dříve, než bylo první vystoupení. Nic méně mi navrhla, abych se alespoň oblíkla do šatů, které mi dá, že tam budu jen chodit jako modelka, odvětila jsem jí, že na modelku jsem moc malá a plochá. Řekla mi, že to vůbec nevadí, prej co je malý, to je roztomilí, souhlasila jsem, ale podmínka byla, že tam se mnou bude po mole chodit i moje kamarádka. Tak tedy ano, šla jsem tam, ale když jsem spatřila šaty, které na mne chtějí navléknout, mylela jsem, že ihned zase odejdu. Vypadala jsem v nich jako cukrová vata, od malička nesnáším růžovou, k tomu jještě v takovém množství, jedno vím uřčitě na francouzský večer již nikdy nepůjdu, a i kdyby, tak jenom jako divák, není to fér, ti co zpívaly tak na sobě měli normální svoje věci, jen mi dvě sme museli vypadat, tak, jako ty největší bárbíny století.


Po tomto zážitku jsem navrhla tento model, není to o tom, že by se v nich ta dívka necítila, ale o tom, jak se musí přetvařovat.


A toto je detail jen na šaty:



I'm not perfect I know it and respect it

18. června 2011 v 13:07 | Nevinná |  Uhel, tužka, vodovky, tempery...Moje tvorba.
Od malička mám ráda koně už od 3 let chodíme do zdejší stáje Tatran se dívat na koníky....na vánoce, před vánoční večeří jim chodíme dávat mrkev a jablka. Vždy, když se vyhoupnnu do koňského sedla, cítím pocit bezpečí, je to sice divné, ale já to tak mám. Už od 6 let jezdím na koňské tábory, a protože můj strejda má statek s koňmi, jezdím u něj. Před týdnem jsem přeskočila svůj první keř a půl metrovou kavaletu. Koně prostě miluji, obvzláště pak Fríské, protože moje hřábátko, je Frís, má krásné dlouhé nohy, černou lesklou srst a zvlněnou hřívu.
A proč vám tohle říkám? Byla jsem nemocná, a neměla co dělat, tak jsem si kreslila...



Jak už zní název článu I'm not perfect I know it and I respect it , proto ani moje kresby nejsou dokonalé, ostatně jako nikdo.

S odchodem jara přichází léto.

10. června 2011 v 21:25 | Nevinná |  Fotím
Byli jsme na výletě na nedalekém kopci Bořeň, byl tam nádherný rozhled, ale o tom už se přesvědčte sami.














Chcete mě?

10. června 2011 v 20:59 | Nevinná |  Přemýšlím

Dnes jsem se svou kamarádkou byla venčit pějsky v útulku, uvědomila jsem si, jak se ti chudáčci asi cítí, když musí být celý den zavřený v kotci, spolu se svými
výkaly.
Kamarádku Lucku (samotářka- contery.blog.cz) napadlo, že můžu na školní blog udělat článek o těchto pejscích, proto jsme natočily toto video, abychom poukázaly na opuštěné pejsky v útulcích.
(zvuk si musíte zhlasit)



Ještě pár fotek






Od miminka k babičce...co si prožiješ je jen na tobě.

8. června 2011 v 14:44 | Nevinná |  Píšu
Jako malé miminko pořád brečíš i kvůli blbostem. Ve školce jsi malý otravný harant. Ve škole na prvním stupni jsi vzorňáček. Na druhém stupni či na gymplu jsi neposlušný vyrostlý dítě, s kterým mlátí puberta, holky se začínají zajímat o líčení, módu atd. . Na střední či na velkém gymnáziu jste vytřeštění z maturity. Na vysoké (pokud se tam dostanete, či tam vůbec jdete) se jen učíte, kluci, ale spíše blbnou. V dospělosti vás zajímá práce nebo rodina, ještě jsem nepotkala workoholika se šťastnou rodinou. Po čtyřicítce si projdete krizí středního věku. V 60 dostanete svůj první důchod a pak si jen užíváte vnoučat,které vás pronásleduje na každém kroku. Pak příjde ten úžasný pocit úlevy a pak....
Může to ale být i úplně naopak, můžete umřít velmi mladí, třeba když vás srazí vlak, či auto nebo vás někdo (o tom radši ani nepřemýšlejte) zabije nebo z vážných důvodů skočíte z mostu, či se podříznete žiletkou. Vše je možné, o posledních dvou možnostech radši nepřemýšlím, jasně někdy mi je opravdu smutno nebo si myslím, že to, že jsem na tomto světě čistou náhodou a dokroři mě ve skumavce vyměnili, za nějaké ubohé jiné nenarozené dítě, ale pořád tu jsou kamarádky a ty někdy umí pomoci, více než rodiče, protože žejí ve stejném světě jako vy. Když byste neměli kamarády, určitě budete mít alespoň nějaké zvířátko a i kdyby ne, je tu příroda.

Zima, mráz a mrazík.

2. června 2011 v 16:45 | Nevinná |  Přemýšlím
Dnes jsem přišla domů a táta mi oznámil, že v září pojedeme do Ruska na Sibiř. Já se tak těším. Ta zima již v září sníh, kýčovitě ozdobené činčurádičky, s kterými se nedá nic dělat a úžasná pohádka mrazík, to vše se mi vybaví, když se řekne Rusko. K narozeninám dostanu od taťky fotoaparát, takže se budu těšit i na úžasné fotografie. Hrozně se mi líbí Matriošky,doma jednu máme a ta je seřazena od nestarší po nejmladší, jsou prostě úžasně kýčovitě nazdobené. Táta si dělá srandu, že mi do omluvenky napíše: nemohla do školy, lovila na Sibiři vlky.