Zahnaná studem

17. května 2011 v 18:42 | Nevinná |  Příběhy
Psáno v první osobě, tak doufám, že se bude líbit.
Nesnáším ten pocit, když se mi svírá žaludek, protože na mne civí tisíce lidí. Nesnáším ten pocit, když se můžete hanbou propadnout. Když na vás ty malinké holčičky koukají jako na vzor a vy je zklamete. Když jdu v deseti centimetrových jehlách po pódiu a cvakají spouště fotoaparátů, cítím se skvěle, ale když upadnu, nebo se mi na zádech rozepnou šaty, či se v novinách objeví fotka, která upozorňuje na můj sic nepatrný faldík, mohu se propadnout studem.
Dnes budu mít své velké focení pro mou novou módní kolekci, s názvem " Letní nádech", tato kolekce je, jak jste si asi domysleli na léto a spíše teplejší dny na jaře. Včera jsem dokončila poslední návrh, ale není zas tak úžasný, protože jsem na něj měla jen den, jelikož mě tlačila smlouva.
Když modelky nastupovaly na parket, abych zkontrolovala, jestli jsou správně oblečeny, jedna chyběla. "No to snad není možný" řvala jsem na modelky "kde teď asi podle vás seženu novou modelky, když za hodinu začínáme?" " Ale vy jste přece modelka" řekla trošku stydlivě jedna z dívek. Ano, pravda jsem modelka, ale to přeci nejde, aby návrhářka sama sobě dělala modelky, i když, vlastně jde. A tak jsem se tedy přesvědčila, abych se stala modelkou pro mou novou kolekci, měla jsem z toho dobrý pocit.
" Už jenom klobouček, ták a máme to" řekla kostymérka, když dodělala mou vizáž. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a konečně jsem v sobě viděla opět modelku. V krásných letních šatech, které mi byli sice trochu těsné, ale pořád dokonalé, jsem vypadala, prostě božsky.
" A teď přichází, Kate June, pravým jménem Katrin Rosalita Jackondová, módní návrhářka a tvůrce této úžasné kolekce." Tak jo, teď anebo nikdy, řekla jsem si, když jsem vešla na pódium, vrátilo se mi sebevědomí a ten krásný pocit důležitosti, ale nejúžasnější pocit jsem měla z toho, když okolo mne byl slyšet zvuk cvakajících fotoaparátů a všude byli blesky.
Když jsem došla až na konec pódia, zapózovala jsem fotografům, se zvedlou rukou nad hlavou. Najednou nějaký pubertální výrostek, který se, na mou přehlídku nějak vplížil, zařval: "Kde máš kalhotky!" Nevšímala jsem si toho, ale o chvilku později začali i fotografové něco podobného vykřikovat a mnohem více si mne fotili ze zadu. Najednou jsem si všimla, že mám zezadu opravdu malou dírku v šatech, a jelikož jsem měla tanga, tak si nikdo nemohl odpustit vulgární komentáře.
Se studem ve tváři jsem odběhla z pódia a běžela na záchody, no jo, jenomže co se mě nestane, když jsem vběhla k umyvadlu a potopila jsem pod proud studené vody. Najednou se otevřely dveře jedné kabinky a vyšel můj šéf, koukal na mne jako na zjevení, vyběhla jsem z pánských záchodů, sundala ze sebe šaty a běžela domů.
Na další den ráno jsem vyndala noviny ze schránky a hned na první stránce, byla přiblížená fotka z mé přehlídky, kupodivu, jsem na ní nebyla já a můj trapas, ale jen chvalná recenze. Když jsem si pořádně prohlídla všechny mé modely, přečetla jsem si recenzi, které stálo: Kate June (26) pořádala svou patnáctou módní přehlídku, na které vystupovala, nejen jako módní návrhářka, ale také jako modelka, přehlídka dopadla vcelku dobře, až na menší incident na konci, při kterém návrhářka odběhla na pánské záchody.
Odložila jsem noviny, zapnula konvici na vaření a uvařila si výbornou vídeňskou kávu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama